Proč elektrokolo

Když jsme se poprvé před více než deseti lety projížděli na prvních u nás dostupných elektrokolech, většina kolemjdoucích v nich viděla především rozmar, nebo nový námět na moderní invalidní vozík“. Ač tak či tak, elektrokolo nebral nikdo vážně. Nejméně kamarádi na supersportovních kolech. Zlom nastal, až za rok kdy jsme přijeli s prvním elektrokolem KTM. Tedy s kolem špičkové sportovní značky, ikonou mezi motorkáři i cyklisty. Značky, kterou všichni sportovci absolutně „brali“.

Pro nezasvěcené může elektrokolo působit jako náhražka za moped. Tedy pouze pasivní přístup a minimální sportovní úsilí. To je ale naprostý omyl. Tak to bylo opravdu jen v „dřevní době“ a většinou u produktů z Asie. Pohyb kola byl postaven na otáčkovém senzoru, který rychlost upravoval dle četnosti otáček, (tedy podle toho kolikrát jste šlápli, tak rychle to jelo). Někteří tento pozoruhodný systém umocnili tak, že na rukojeť instalovali plyn přesně jako na motorce.

Takto moderní elektrokolo naprosto nevypadá. Klíčovým rozdílem je, že to sportovní je postavené na torzním snímači a dodává energii, podle síly, kterou vyvinete vy.  Dle toho vám pak v součinnosti se systémem přípomoci pomáhá . To znamená, že chcete-li sportovat obdobně jako na normálním kole, můžete vynaložit totožné úsilí, ale ujedete  větší vzdálenost. Zvláště výrazné je to v kopcích s vysokým převýšením. Když se například plížíte skoro „krokem“ na normálním kole táhlým  stoupáním, můžete identickou vzdálenost na elektrokole jet třikrát, čtyřikrát  rychleji. A přitom při správně zvolené přípomoci vydáte stejnou energii, a to je super. Minimálně proto, že při obdobném sportovním výkonu ujedete při výletě o mnoho více kilometrů a váš „rádius poznání“ se výrazně rozšíří.

Jaký typ elektrokola

Je to trochu podobné jako u kol klasických. Můžete mít skládačku, kola do města, crossy, nebo kola horská. Městská elektrokola jsou do jisté míry méně univerzální a mají pro jiná použití některá omezení. Liší se většinou jak výkonem, tak i odlišnou stavbou, která nemusí vždy zaručit komfortní jízdu. Skládačky jsou často náhradním řešením, vhodným spíše pro krátký dojezd. Krosová kola jsou určená především na výlety, mívají však horší vybavení a nejsou ve všech situacích zcela optimální. Dle našich zkušeností, na rozdíl od horských kol, jsou u nich instalovány méně kvalitní komponenty vzhledem k předpokládané nižší zátěži. Díky dlouhé praxi a srovnávání jednotlivých kategorií jsme se po letech soustředili hlavně na testování horských elektrokol. A to proto, že mají zpravidla s nejsilnějšími motory i vybavení, které u elektrokol patří k naprosté špičce. A jsou nejuniverálnější.

Něco z historie

I když se to na první dojem nemusí zdát, vývoj elektrokol má již za sebou pěknou řádku let. Od počátků se změnilo mnohé. Především velikost, kvalita i umístění baterií. U těch nejlepších, a to i v nižší cenové kategorii, se motory posunuly ze zadního, či  předního náboje do středu kola. Právě umístění baterií i pohonných jednotek zásadním způsobem zlepšilo rozložení hmotnosti a tím i jízdní vlastnosti. Totéž platí také o nárůstu kapacity baterií, které dříve měly standardně kolem 8 Ah, zatímco dnes mají ty dobré od minimálně 13 až po 18 i více Ah. Jejich místo je již takřka standardně ve spodní rámové trubce, kde jsou  „přiznané“ na rámu, či částečně integrované. U letošních top modelů střední třídy však jsou poprvé po vzoru „prémiovek“ baterie i zde zcela integrovány. Vzhledem k menším rozdílům v celkové vizáži, i jízdním vlastnostem se obě třídy nejen přibližují, ale v některých vlastnostech i částečně prolínají.